Mezinárodní projekty

V rámci přípravy a podávání evropských projektů aplikujeme do projektových výzev programu HORIZONT 2020 (H2020). Jedná se o rámcový program pro výzkum a inovace Evropské unie, platný pro období 2014-2020. Je největším a nejvýznamnějším programem financujícím na evropské úrovni vědu, výzkum a inovace. Tento program navazuje na rámcové programy předchozích let, konkrétně 7. RP (2007-2013).

Oblasti podporované programem H2020:

  • Personalizované zdravotnictví a péče
  • Zabezpečení potravin
  • Modrý růst: zpřístupnění potenciálu moří a oceánů
  • Chytrá města
  • Konkurenceschopná nízkouhlíková energetika
  • Energetická účinnost
  • Mobilita pro růst
  • Odpady: zdroj k recyklaci, opětovnému využití a nahrazení surovin
  • Inovace v oblasti vody
  • Překonání krize: nové strategie, myšlenky a vládnoucí struktury Evropy
  • Odolnost vůči katastrofám: ochrana společnosti včetně adaptací na změnu klimatu
  • Digitální bezpečnost

Kutikulární uhlovodíky: Nový chemotaxonomický a chemoekologický
nástroj pro kontrolu zemědělských škůdců vrtulí z rodů Zeugodacus a Bactrocera
Program:
Číslo: 2190
Poskytovatel: FAO/IAEA
Řešitel: Ing. Lucie Vaníčková, Ph.D.
Období řešení projektu: 2019 – 2023

Anotace projektu:

Rod Bactrocera Macquart (Diptera: Tephritidae) patří do skupiny vrtulí (ovocných mušek) a zahrnuje přes 500 druhů vyskytující se v Severo-východní Asii a oblestech Pacifiku. Rod Zeugodacus je tvořen 192 druhy. Většina druhů tohoto rodu se vyskytuje v oblastech Orientu a Australoasie, avšak druh Z. cucurbitae byl zavlečen i do dalších částí světa. Bactrocera dorsalis, B. carambolae, B. oleae a Zeugodacus cucurbitae jsou jedny z nejvíce
destruktivních druhů světového zemědělství. I přes jejich ekonomickou významnost, stále neexistují dostatečné informace vzathující se ke sklatbě a významu kutikulárních uhlovodíků škůdců rodů Bactrocera spp. a Zeugodacus. Zkoumání chemické ekologie těchto významných zemědělských škůdců může osvětlit mechanismy vedoucí k výběru partnera opačného pohlaví během procesu namlouvání a rozmnožování, což může dále sloužit pro vývoj a zlepšení behaviorálně založených strategií kontroly. V prezentovaném vědecké projektu proto navrhujeme detailně prozkoumat epikutikulární složení Bactrocera spp. a Z. cucurbitae samců a samic za využití dvou dimensionální chromatografie spojené s hmotnostně spektrometrickou detekcí a multivariační faktoriální analýzou spolu s behaviorálním testy.

Předkládaná studie osvětlí základní chemicko-ekologické mechanismy zmiňovaných vrtulí a zaměří se na potencionální využití získaných poznatků v Integrovaném Managementu Škůdců, se speciálním zameřením na vývoj behaviorálně založených kontrolních nástrojů a nových feromonových lapačů much Tephritidae.

Zinek-dependentní signalizace a exprese sub/isoforem metalothioneinu v karcinomu prsu: Implikace pro prognostické a terapeutické účely
Program: Mezinárodní projekty
Číslo: 19-13766J
Poskytovatel: GAČR
Řešitel: prof. RNDr. Vojtěch Adam, Ph.D.
Období řešení projektu: 2019 – 2021

Anotace projektu:

V projektu bude detailně studována zinek-dependentní signalizace a souvislost s expresí sub /isoforem metalothioneinu ve vybraných subtypech karcinomu prsu. Výzkumný plán je kooperativním návrhem, spojujícím expertízu Prof. Haaseho (Technická univerzita v Berlíně) v analýze a biochemii zinku a zinek-dependentní signalizace s expertízou Prof. Adama (Mendelova univerzita v Brně) v metalomice a metaloproteomice se zvláštním zaměřením na metalothioneiny. V projektu bude jak in vitro, tak in vivo pomocí pokročilých analytických a molekulárně biologických metod studován dopad nedostatku či přebytku zinku na transdukci signálu, expresi metalothioneinů, ale také chování buněk ve smyslu agresivity, invasivity a vnímavosti k cytostatikům. Navrhovaná studie rozšíří poznatky o vztahu mezi zinkem, metalothioneiny a chováním vybraných subtypů karcinomů prsu, jež jsou charakterizovány setrvale rostoucí incidencí. Získaná data poslouží jako podklad pro využití zinek-dependentních molekul jako prognostických biomarkerů karcinomu prsu.

Využití fyzikálně-chemických metod pro odhad biodostupných forem arsenu v zemědělských, urbánních a lesních půdách.
Program: Mobility ČESKO-FRANCIE
Číslo: 8J20FR014
Poskytovatel: MŠMT
Řešitel: Ing. Andrea Ridošková, Ph.D.
Období řešení projektu: 2020 – 2021

Anotace projektu:

Technika difuzního gradientu v tenkém filmu (DGT) bude použita pro měření biologicky dostupných forem arsenu v kontaminovaných půdách, jak ve Francii, tak v České republice. Hlavním cílem tohoto projektu je porovnání techniky DGT s různými tradičními metodami hodnocení biologické dostupnosti arsenu v půdách s různými fyzikálně-chemickými vlastnostmi a také zkoumání účinnosti těchto metod při predikci absorpce arsenu organismy. Pro tuto předpověď budou optimalizovány podmínky použití nově vyvinutého sorpčního gelu Lewatit FO 36. Bude sledována rychlost akumulace a sorpční kapacita gelu. Pro frakcionační analýzu arsenu v půdních vzorcích budou optimalizovány postupy jednoduchých a sekvenčních extrakcí. Dále bude studován vliv parametrů půdy (např. pH, TOC – celkový organický uhlík, obsah Fe a P) na transport mobilních forem arsenu. Budou sledovány korelace mezi půdními parametry a obsahem mobilních forem arsenu. Dále bude také pozorován vliv půdních vlastností v různých typech půdních vzorků (zemědělských, urbánních a lesních).

Moderní přístupy pro precizní editování genomu rostlin
Program: Mobility ČESKO-POLSKO
Číslo: 8JPL2044
Poskytovatel: MŠMT
Řešitel: Ing. Dalibor Húska, Ph.D.
Období řešení projektu: 2020 – 2021

Anotace projektu:

Obecným cílem tohoto projektu, jež je dále členěn do dílčích cílů, je využití využití moderních technologií pro doručení ribonukleoproteinů (RNP) a RNA do vybraných modelových organismů za účelem ovlivnění exprese požadovaných genů a precizních úprav bez integrace cizorodé rekombinantní DNA do hostitelského genomu. Cílem bude jednak posouzení možnosti využití metody elektroporace a jednak aplikace nanočástic s povrchovými úpravami za účelem adsorpce nukleových kyselin. Komplexy nanočástic a biomolekul budou dále zkoumány z hlediska prospektivní aplikace pro transport do buněk pocházejících z vybraných rostlinných systémů. Výsledkem projektu bude vytvoření robustní metodiky pro doručení požadovaných biomolekul do buněk za účelem drobných úprav v hostitelském genomu nezávisle na druhu.

Nedílným cílem projektu bude prohloubení spolupráce Mendelovy Univerzity v Brně s Krakovskou Zemědělskou Univerzitou v rámci toho i dalších potenciálních projektů. Součástí bude snaha o institucionalizaci technické infrastruktury, současně s důrazem na sdílení vědeckých zkušeností a poznatků. Rovněž bude kladen důraz na mezinárodní směřování členů výzkumných týmů, včetně modernizace a zkvalitňování výuky a společenských inovací. Záměrem projektu je, vyjma uvedené cíle, rovněž výchova mladých studentů doktorského studia vstříc interinstitucionální spolupráci a internacionalizaci ve vědě a výzkumu. Bude rovněž kladen důraz na obecný rozvoj vzdělanosti v oblasti moderních přístupů genových technologií, které mohou být považovány za bezpečné alternativy klasických přístupů.

Metabolické profilování a fyziologické dopady nanočástic TiO2 v rostlinách papriky sladké (Capsicum annum L.) při aplikaci na listy nebo kořeny
Program: Mobility ČESKO-POLSKO
Číslo: 8JPL2043
Poskytovatel: MŠMT
Řešitel: Ing. Dalibor Húska, Ph.D.
Období řešení projektu: 2020 – 2021

Anotace projektu:

Navrhovaný projekt se snaží přispět k vědeckému poznání za pomoci moderních vyspělých vědeckých metod (hmotnostní spektrometrie s ambientními technikami DART/DESI-MSI, skenovací laserová konfokální mikroskopie) a měl by vnést nový vhled do problematiky působení nanočástic na rostliny. Zaměřuje se na studium pronikání nanočástic do pletiv, jejich transport a případně jimi vyvolaný oxidační stres a změny v metabolomu. Vystavení papriky seté nanočásticím oxidu titaničitého dosud nebylo studováno. Údaje z literatury se rozcházejí v tom, zda mají zmíněné nanočástice biostimulační účinek, nebo se naopak chovají jako stresory. Bude tedy zajímavé studovat jejich působení na dalším rostlinném druhu.

Očekávaným výstupem projektu bude publikování výsledků v impaktovaných odborných časopisech, což přispěje ke zvýšení konkurenceschopnosti a prestiže zúčastněných pracovišť. Také prohloubení spolupráce a navázání nových kontaktů mezi českými a polskými partnery, zejména při výchově a internacionalizaci mladých vědců, jistě přinese pozitivní výsledky v rovině pracovní i sociální a stane se základem pro spolupráce budoucí.