Veřejnost a média

  • Lukáš Nejdl: Věda je velké dobrodružství, které mění sny v realitu


    Vědec Lukáš Nejdl se během pár let vypracoval z laboranta na dnešního vedoucího laboratoře. Přečtete si náš rozhovor o jeho výzkumu v oblasti chemie a kariéře v akademické sféře.

  • O vědě a vědcích: Analýza paprskem UV-C


    Podle fluorescenčního záznamu umí vědci z Ústavu chemie a biochemie Mendelovy univerzity v Brně rozeznat na první pohled stejné vzorky potravin a léčiv. Poznají, zda například při výrobě džusu nedošlo ke změně technologického postupu, odhalí pančování vína nebo původ drog.

  • Neuvěřitelné! Brněnští vědci za pomoci stratosféry hledají potravu pro astronauty


    Až na samotné hranici vesmíru testovali vědci z Ústavu chemie a biochemie Mendelovy univerzity v Brně mikrořasy a bakterie. Svůj výzkum využijí například v kosmickém průmyslu. Vědci díky provedeným testům budou mimo jiné sledovat, jakým způsobem ovlivní extrémní podmínky životaschopnost mikrořas a jejich rozmnožování. Do stratosféry vyslali začátkem…

  • Novým rektorem Mendelovy univerzity bude Vojtěch Adam


    Akademický senát zvolil novým rektorem Mendelovy univerzity v Brně dosavadního prorektora pro tvůrčí činnost a vedoucího Ústavu chemie a biochemie Vojtěcha Adama. Od února 2022 v čele univerzity nahradí ekonomku Danuši Nerudovou, která znovu nekandidovala. O funkci se ucházeli čtyři adepti, kromě Adama ještě další prorektor Martin…

  • MENDELU se připojila ke kosmickému klastru, pomůže na poli biotechnologií


    Mendelova univerzita v Brně se připojila k nově vytvořenému Brno Space Clusteru, jehož cílem je posílit spolupráci a konkurenceschopnost ve vesmírném průmyslu. Přispívat bude primárně na poli biotechnologií. Také zemědělství s akcentem na produkci potravin bude totiž podle prorektora Mendelovy univerzity v Brně Vojtěcha Adama čelit v mimozemském prostoru obrovským…

  • Budoucnost v diagnostice patří biosenzorům, jsou ale nákladné na vývoj


    Budoucností diagnostiky onemocnění jsou elektrochemické biosenzory. Mají perspektivu všude tam, kde se hodí přenosnost zařízení a pracuje se s kapalným vzorkem. Příkladem využití jsou nejen infekční onemocnění jako COVID-19, ale i analýza vod, potravinářství a podobně. V humánní diagnostice může tato forma detekce v budoucnu násobně zvyšovat komfort…

  • Nanotechnologie mění svět. Nakolik ale škodí těm, kteří s ní přijdou do styku?


    Evropská unie rozjela projekty na zkoumání míry toxicity nanočástic. Vede ji k tomu neblahá zkušenost s insekticidem DDT, který se zprvu hodně užíval, a pak se zjistilo, že jej máme ve vodě, v ovoci, v tělech lidí.

  • Proč selhává léčba rakoviny? Na vině může být i protein chránící rakovinné buňky


    Proč je u některých lidí léčba rakoviny úspěšná, a u jiných ne? Dosud neprobádanou příčinou nezdaru by mohl být klíčový protein metalothionein, který dokáže nádorové buňky před protinádorovou léčbou bránit. Tým Vojtěcha Adama z Mendelovy univerzity v Brně na jeho zkoumání čerpá prestižní ERC grant.