• Domů > Vydařená konference Od stratosféry na oběžnou dráhu a zpět

Vydařená konference Od stratosféry na oběžnou dráhu a zpět

Vydařená konference Od stratosféry na oběžnou dráhu a zpět

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Ústav chemie a biochemie společně se slovenskou organizací SOSA uspořádal jednodenní konferenci věnovanou problematice stratosférických letů, využití těchto technologií pro komerční i výzkumné záměry.

 

Tak trochu netradiční konference v areálu Mendelovy univerzity v Brně se uskutečnila dne 25. 7. 2019. Organizátorem konference byl Ústav chemie a biochemie AF MENDELU ve spolupráci se Slovenskou organizací pro vesmírné aktivity (SOSA).

Konference byla zaměřena na zemskou stratosféru, jednu z vrstev vyšší zemské atmosféry. Stratosféra se svými podmínkami blíží podmínkám kosmického prostoru a těmito podmínkami je velmi zajímavým místem nejen ke studiu fyzikálních, chemických podmínek, ke sběru mimozemského materiálu či různého prachu i biologických entit původu pozemského, ale také k realizaci řady technologických experimentů včetně ověřování funkčnosti systémů pro pozdější vyslání na oběžnou dráhu Země.

Konference se zúčastnilo více jak 30 zájemců, zejména z řad výzkumných pracovníků, vysokoškolských studentů, ale i zástupců komerční sféry i studentů škol středních. Po slavnostním zahájení akce vedoucím Ústavu chemie a biochemie prof. Vojtěchem Adamem si mohli účastníci vyslechnout řadu zajímavých příspěvků a diskutovat.

Jako první byl představen projekt přeshraniční spolupráce Společně mezi Zemí a vesmírem spolufinancovaný Fondem malých projektů OP Interreg V-A SR-ČR.  Další příspěvek přednesený doc. Vaculovičovou (UCB) se věnoval možnostem použití nejrůznějších analytických metod mimo podmínky naší Země. Jak z příspěvku vyplynulo, je potřeba velmi pečlivě experimenty plánovat a velmi pečlivě zvážit všechny okolnosti, které budou analýzu mimo Zemi ovlivňovat. Od toho, co chceme analyzovat, s jakou přesností, jakými náklady, až po nezbytnost pečlivě ověřit, zda to opravdu bude fungovat.

Ve druhé příspěvku představila Mg. Markéta Filipenská aktivity JIC a ESA BIC v oblasti kosmických společností, tedy těch, které nějakým způsobem využívají data, postupy i techniku používanou v kosmu, či produkovanou kosmickým průmyslem a družicemi. Vyzdvihla také existenci několika již ověřených a zkušených firem z oblasti kosmického průmyslu na území Jihomoravského kraje.

Další příspěvek se věnoval samotné stratosféře a tomu, co vše tam lze najít a studovat a jaké podmínky zde panují. Stratosféra je vrstva atmosféry, která začíná někde mezi 11-18 km nad zemským povrchem a končí ve výškách kolem 50 km. Vyznačuje se přítomností trojatomové molekuly kyslíku (ozónu), které je také odpovědný za zvyšování teploty s výškou. Kromě toho je ve stratosféře možné najít velké množství aerosolů, prachových částic pozemského i mimozemského původu a také biologické entity (zejména spory bakterií).

Dr. Roman Bohovic z brněnské komerční společnosti představil možnost zpracování a komerčního využití satelitních dat ze systému Copernicus, Tyto aplikace a datové výstupy jsou nabízeny městům, obcím i větším celkům, jako relevantní podklady pro rozhodování městských či obecních zastupitelstev. Jejich metodami je možné mnohem přesněji kvantifikovat například skutečný rozsah zeleně ve městech, skutečně zastavěnou plochu a řadu dalších parametrů.

Zajímavým projektem ESA, do kterého se Česká republika zapojila, je kosmická mise Ariel, která by měla startovat v roce 2028 a měla by z okolí libračního bodu L2 systému Země-Měsíc pozorovat exoplanety a pořizovat spektra jejich atmosfér. Česká účast v zastoupení Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského se dotýká zejména rozsáhlé laboratorní analýzy spektrálních stop nejrůznějších plynů a molekul v atmosférách. Je snaha o nalezení jakýchsi „markerů“, které by byly schopny s nějakou pravděpodobností potvrdit to, že se na dané planetě v současné době vyskytují například dopady planetek či rozsáhlejší vulkanické aktivita.

V posledním příspěvku představil předseda SOSA Jakub Kapuš, dosavadní hlavní milníky vývoje stratosférické platformy a představil mnoho významných a náročný experimentů realizovaných na stratosférických sondách.

Máme pocit, že se akce celkově vydařila, měla kýžený efekt na rozproudění živé a zajímavé diskuse nad celou řadou problémů. Diskuse pokračovala ve skupinách i po skončení akce.

Děkujeme všem přednášejícím i účastníků a těšíme se na viděnou na další podobné akci.