Gratulujeme Lukášovi k přijetí na Max Planck Institute of Marine Microbiology

Lukáši, jaký obor jsi u nás studoval a co tě k němu přivedlo?

Studoval jsem Molekulární biologii a biotechnologii nebo jak tomu rád říkám „moderní biologii“. Rozhodnutí studovat ze všech biologických věd právě molekulární biologii bylo jednoduché, protože jsem věděl, že se s ní vždy uplatním. Těžší rozhodnutí pro mě bylo mezi studiem jaderné fyziky na FJFI ČVUT v Praze a Molekulární biologií na MENDELU. Nicméně po pár myšlenkových experimentech jsem si uvědomil, že mě biologie naplňuje o něco víc, a tak se jsem se pro ni rozhodl, ale už tehdy jsem věděl, že ji budu muset v budoucnu nějakým způsobem spojit s fyzikou.

Slyšela jsem, že jsi přemýšlel studovat na MUNI, ale nakonec jsi zůstal u nás v laboratoři. Můžeš nám o tom povědět více?

Za to může vedoucí našeho ústavu prof. Vojtěch Adam, který mě přesvědčil o tom, že na MENDELU probíhá vesmírný výzkum, kde budu mít možnost být často v laboratoři a poslat vzorky do stratosféry, což na mě silně zapůsobilo. Navíc jsem neustále slyšel o tom, že MUNI je spíš zaměřena na teoretické vzdělávání. Nějakou dobu jsem chtěl studovat na obou školách, ale naštěstí mi to bylo rozmluveno mým školitelem na SOČ a lektorem na chemické průmyslovce, kterého jsem si velmi vážil. A co mi bylo slíbeno, jsem si vybojoval včetně stratosférické mise a mnohého dalšího, takže svého rozhodnutí vůbec nelituju.

 V čem ti zkušenosti z ÚCB pomohly k přijetí na Institut Max Planck?

Nejvíc mi pomohlo to, že mi byla dána příležitost zapojit se do výzkumné skupiny NanoBioTechnologií rostlin a mikrořas, přesněji do labiny Space Agri Technologies. Za ty 2 roky na ÚCB jsem se zapojoval do vesmírného výzkumu, konferencí a do mezinárodního projektu se Slovenskem. Když jsem začal pracovat na svém vlastním výzkumu, tak už jsem měl představu o tom, co a jak bych chtěl dělat, čímž jsem svůj výzkum mohl trošičku předimenzovat. A právě moje zkušenosti z akademie, ať už se jednalo provádění výzkumu nebo prezentování výsledků udělali na obou pohovorech, které jsem musel absolvovat v rámci příjímacího řízení na Max Planck Institute of Marine Microbiology velký dojem. Pamatuju si, že se mě jedna výzkumnice zeptala na moji metodiku a když jsem ji začal vše vyjmenovávat, tak odpověděla: „I am impressed“ a z její výrazu bylo poznat, že to myslí vážně 😊.

Lukáši, co tě vlastně motivovalo k přihlášení na Max Planck Institut?

Upřímně to byl osud. Minulé léto jsem byl se spolužákem z ročníku na letní škole Forster Summer School 2022 – nuclear fission v Německu a potkal jsem tam vědce Carla Lima ze Singapuru. Během pár dní jsme se s ním spřátelili a několik týdnů po letní škole mi Carl zavolal, že se musím okamžitě přihlásit na nějakou konferenci mořské biologie s tím, že je o půlnoci deadline pro abstract. Konference měla být v Berlíně, jmenovala se YOUMARES13 (Young Marine Researchers), stála jen 20 € a navíc tam měl mít Carl přednášku o svém geoinženýrském výzkumu. Rozhodl jsem se tedy vytvořit abstract a poslat přihlášku.

Vzhledem k tomu, že na UCB neustále pracuju s mikrořasami, tak jsem svůj výzkum v abstraktu vztáhl na oceány a přijali mě na poster session. Na konferenci jsem věděl že nemůžu čekat na poster session, protože byla poslední den večer, kdy většina lidí odjíždí. Snažil jsem se neustále lákat co nejvíce lidí k mému posteru, u čehož jsem se někdy cítil jako prodejce na tržišti v Maroku 😆. Zaujal jsem ale Ph.D. studentku Rebeccu Bährle, která pracuje s extrémofilními bakteriemi z hydrotermálních průduchů. S Rebeccou  jsem chtěl  mluvit o jejím hlubokomořském výzkumu, ale došlo také na můj výzkum, na který mi okamžitě doporučila Max Planck, kde bych mohl dělat hlubokomořskou astrobiologii, což mě opravdu nadchlo. Když jsem zjistil, že Max Planck Institut intenzivně spolupracuje s NASA, tak bylo rozhodnuto. Na jednom z pohovorů mi bylo dokonce řečeno, že bych mohl operovat ponorky, a v ten moment jsem tomu totálně propadl😆.

Když jsme se dostali k pohovoru, jak ses připravoval na takovou výzvu jako je vstupní proces na Max Planck Institut?

Vzhledem k tomu, že jsem měl pohovor v květnu a měl obsahovat zkoušku, tak jsem byl trošku nervózní. Musel jsem totiž posunout přípravu na státnice. Na druhou stranu všem kandidátům bylo sděleno, že vstupní zkouška bude překvapení, takže se vlastně nebylo moc na co připravovat. Na zkoušku jsem se jenom ve zkratce naučil a zopakoval základy mikrobiologie mořských ekosystémů, a hlubokomořskou mikrobiologii. Hlavně jsem přemýšlel o tom, jak bych mohl Max Planck Institutu přispět, jaký chci dělat výzkum, kam směřuji v rámci své akademické kariéry a jaká je moje motivace a cíle.

 Jaký byl tvůj první pocit, když jsi se dozvěděl, že jsi byl přijat?

No, nemohl jsem tomu uvěřit samozřejmě😆. Sice jsem z toho měl dobrý pocit, a tak nějak jsem cítil, že to vyjde, ale i tak to byl úžasný pocit. Trvalo mi asi týden, než jsem to úplně zpracoval.

Jaké rady bys dal ostatním studentům, kteří by se také chtěli dostat na prestižní instituci jako je Max Planck Institut? Co bys jim vzkázal?

Rad by bylo spousta, ale myslím, že nejdůležitější je si uvědomit, že to něco stojí. A tím nemyslím jen ten celý zdlouhavý proces přijímání. Obecně člověk musí vložit obrovské úsilí a zápalu do vědy, a hlavně to musí umět prodat, nesmí se bát být trošku troufalý. Prvně je třeba si položit otázku: Proč chci studovat na dané instituci? Co tím získám? Pokud je odpověď něco ve smyslu: „Je to cesta, jak dosáhnout mého snu, být např. astronaut“, což je úplnou náhodou i můj sen 😆, nebo něco ve smyslu „Žiju pro daný výzkum a daná instituce se na to specializuje.“ Tak víte, že to musíte zkusit nebo se sami zradíte. Člověk na konci života většinou lituje toho, co neudělal. Na druhou stranu, ne všichni se musí odstěhovat do zahraničí a plnit si svoje šílené sny operování ponorek na dně oceánů, zkoumat mikrobioty pod povrchem ledu na Antarktidě nebo provádět experimenty na Mezinárodní vesmírné stanici ISS. Ale všichni by si měli zkusit rozšířit své obzory v zahraničí, třeba krátkou stáží nebo letní školou, neuvěřitelně vás to rozvine, získáte mnoho cenných kontaktů, krásných zážitků a rozšíříte si obzory.

Lukáši, moc děkuji za rozhovor a přeju ti hodně štěstí v tvé vědecké kariéře na Max Planck. Věřím, že o tobě ještě hodně uslyšíme!

Kontakt: Lukáš Mikša, lucas.miksa@gmail.com, instagram @lukas.miksa.vishkar