V rámci přípravy a podávání evropských projektů aplikujeme do projektových výzev programu HORIZONT 2020 (H2020). Jedná se o rámcový program pro výzkum a inovace Evropské unie, platný pro období 2014-2020. Je největším a nejvýznamnějším programem financujícím na evropské úrovni vědu, výzkum a inovace. Tento program navazuje na rámcové programy předchozích let, konkrétně 7. RP (2007-2013).
Oblasti podporované programem H2020:
- Personalizované zdravotnictví a péče
- Zabezpečení potravin
- Modrý růst: zpřístupnění potenciálu moří a oceánů
- Chytrá města
- Konkurenceschopná nízkouhlíková energetika
- Energetická účinnost
- Mobilita pro růst
- Odpady: zdroj k recyklaci, opětovnému využití a nahrazení surovin
- Inovace v oblasti vody
- Překonání krize: nové strategie, myšlenky a vládnoucí struktury Evropy
- Odolnost vůči katastrofám: ochrana společnosti včetně adaptací na změnu klimatu
- Digitální bezpečnost
Kutikulární uhlovodíky: Nový chemotaxonomický a chemoekologický nástroj pro kontrolu zemědělských škůdců vrtulí z rodů Zeugodacus a Bactrocera |
|
---|---|
Program: | |
Číslo: | 2190 |
Poskytovatel: | FAO/IAEA |
Řešitel: | Ing. Lucie Vaníčková, Ph.D. |
Období řešení projektu: | 2019 – 2023 |
Anotace projektu:
Rod Bactrocera Macquart (Diptera: Tephritidae) patří do skupiny vrtulí (ovocných mušek) a zahrnuje přes 500 druhů vyskytující se v Severo-východní Asii a oblestech Pacifiku. Rod Zeugodacus je tvořen 192 druhy. Většina druhů tohoto rodu se vyskytuje v oblastech Orientu a Australoasie, avšak druh Z. cucurbitae byl zavlečen i do dalších částí světa. Bactrocera dorsalis, B. carambolae, B. oleae a Zeugodacus cucurbitae jsou jedny z nejvíce
destruktivních druhů světového zemědělství. I přes jejich ekonomickou významnost, stále neexistují dostatečné informace vzathující se ke sklatbě a významu kutikulárních uhlovodíků škůdců rodů Bactrocera spp. a Zeugodacus. Zkoumání chemické ekologie těchto významných zemědělských škůdců může osvětlit mechanismy vedoucí k výběru partnera opačného pohlaví během procesu namlouvání a rozmnožování, což může dále sloužit pro vývoj a zlepšení behaviorálně založených strategií kontroly. V prezentovaném vědecké projektu proto navrhujeme detailně prozkoumat epikutikulární složení Bactrocera spp. a Z. cucurbitae samců a samic za využití dvou dimensionální chromatografie spojené s hmotnostně spektrometrickou detekcí a multivariační faktoriální analýzou spolu s behaviorálním testy.
Předkládaná studie osvětlí základní chemicko-ekologické mechanismy zmiňovaných vrtulí a zaměří se na potencionální využití získaných poznatků v Integrovaném Managementu Škůdců, se speciálním zameřením na vývoj behaviorálně založených kontrolních nástrojů a nových feromonových lapačů much Tephritidae.
Zinek-dependentní signalizace a exprese sub/isoforem metalothioneinu v karcinomu prsu: Implikace pro prognostické a terapeutické účely | |
---|---|
Program: | Mezinárodní projekty |
Číslo: | 19-13766J |
Poskytovatel: | GAČR |
Řešitel: | prof. RNDr. Vojtěch Adam, Ph.D. |
Období řešení projektu: | 2019 – 2021 |
Anotace projektu:
V projektu bude detailně studována zinek-dependentní signalizace a souvislost s expresí sub /isoforem metalothioneinu ve vybraných subtypech karcinomu prsu. Výzkumný plán je kooperativním návrhem, spojujícím expertízu Prof. Haaseho (Technická univerzita v Berlíně) v analýze a biochemii zinku a zinek-dependentní signalizace s expertízou Prof. Adama (Mendelova univerzita v Brně) v metalomice a metaloproteomice se zvláštním zaměřením na metalothioneiny. V projektu bude jak in vitro, tak in vivo pomocí pokročilých analytických a molekulárně biologických metod studován dopad nedostatku či přebytku zinku na transdukci signálu, expresi metalothioneinů, ale také chování buněk ve smyslu agresivity, invasivity a vnímavosti k cytostatikům. Navrhovaná studie rozšíří poznatky o vztahu mezi zinkem, metalothioneiny a chováním vybraných subtypů karcinomů prsu, jež jsou charakterizovány setrvale rostoucí incidencí. Získaná data poslouží jako podklad pro využití zinek-dependentních molekul jako prognostických biomarkerů karcinomu prsu.
Využití fyzikálně-chemických metod pro odhad biodostupných forem arsenu v zemědělských, urbánních a lesních půdách. | |
---|---|
Program: | Mobility ČESKO-FRANCIE |
Číslo: | 8J20FR014 |
Poskytovatel: | MŠMT |
Řešitel: | Ing. Andrea Ridošková, Ph.D. |
Období řešení projektu: | 2020 – 2021 |
Anotace projektu:
Technika difuzního gradientu v tenkém filmu (DGT) bude použita pro měření biologicky dostupných forem arsenu v kontaminovaných půdách, jak ve Francii, tak v České republice. Hlavním cílem tohoto projektu je porovnání techniky DGT s různými tradičními metodami hodnocení biologické dostupnosti arsenu v půdách s různými fyzikálně-chemickými vlastnostmi a také zkoumání účinnosti těchto metod při predikci absorpce arsenu organismy. Pro tuto předpověď budou optimalizovány podmínky použití nově vyvinutého sorpčního gelu Lewatit FO 36. Bude sledována rychlost akumulace a sorpční kapacita gelu. Pro frakcionační analýzu arsenu v půdních vzorcích budou optimalizovány postupy jednoduchých a sekvenčních extrakcí. Dále bude studován vliv parametrů půdy (např. pH, TOC – celkový organický uhlík, obsah Fe a P) na transport mobilních forem arsenu. Budou sledovány korelace mezi půdními parametry a obsahem mobilních forem arsenu. Dále bude také pozorován vliv půdních vlastností v různých typech půdních vzorků (zemědělských, urbánních a lesních).
Moderní přístupy pro precizní editování genomu rostlin | |
---|---|
Program: | Mobility ČESKO-POLSKO |
Číslo: | 8JPL2044 |
Poskytovatel: | MŠMT |
Řešitel: | Ing. Dalibor Húska, Ph.D. |
Období řešení projektu: | 2020 – 2021 |
Anotace projektu:
Obecným cílem tohoto projektu, jež je dále členěn do dílčích cílů, je využití využití moderních technologií pro doručení ribonukleoproteinů (RNP) a RNA do vybraných modelových organismů za účelem ovlivnění exprese požadovaných genů a precizních úprav bez integrace cizorodé rekombinantní DNA do hostitelského genomu. Cílem bude jednak posouzení možnosti využití metody elektroporace a jednak aplikace nanočástic s povrchovými úpravami za účelem adsorpce nukleových kyselin. Komplexy nanočástic a biomolekul budou dále zkoumány z hlediska prospektivní aplikace pro transport do buněk pocházejících z vybraných rostlinných systémů. Výsledkem projektu bude vytvoření robustní metodiky pro doručení požadovaných biomolekul do buněk za účelem drobných úprav v hostitelském genomu nezávisle na druhu.
Nedílným cílem projektu bude prohloubení spolupráce Mendelovy Univerzity v Brně s Krakovskou Zemědělskou Univerzitou v rámci toho i dalších potenciálních projektů. Součástí bude snaha o institucionalizaci technické infrastruktury, současně s důrazem na sdílení vědeckých zkušeností a poznatků. Rovněž bude kladen důraz na mezinárodní směřování členů výzkumných týmů, včetně modernizace a zkvalitňování výuky a společenských inovací. Záměrem projektu je, vyjma uvedené cíle, rovněž výchova mladých studentů doktorského studia vstříc interinstitucionální spolupráci a internacionalizaci ve vědě a výzkumu. Bude rovněž kladen důraz na obecný rozvoj vzdělanosti v oblasti moderních přístupů genových technologií, které mohou být považovány za bezpečné alternativy klasických přístupů.
Metabolické profilování a fyziologické dopady nanočástic TiO2 v rostlinách papriky sladké (Capsicum annum L.) při aplikaci na listy nebo kořeny | |
---|---|
Program: | Mobility ČESKO-POLSKO |
Číslo: | 8JPL2043 |
Poskytovatel: | MŠMT |
Řešitel: | Ing. Dalibor Húska, Ph.D. |
Období řešení projektu: | 2020 – 2021 |
Anotace projektu:
Navrhovaný projekt se snaží přispět k vědeckému poznání za pomoci moderních vyspělých vědeckých metod (hmotnostní spektrometrie s ambientními technikami DART/DESI-MSI, skenovací laserová konfokální mikroskopie) a měl by vnést nový vhled do problematiky působení nanočástic na rostliny. Zaměřuje se na studium pronikání nanočástic do pletiv, jejich transport a případně jimi vyvolaný oxidační stres a změny v metabolomu. Vystavení papriky seté nanočásticím oxidu titaničitého dosud nebylo studováno. Údaje z literatury se rozcházejí v tom, zda mají zmíněné nanočástice biostimulační účinek, nebo se naopak chovají jako stresory. Bude tedy zajímavé studovat jejich působení na dalším rostlinném druhu.
Očekávaným výstupem projektu bude publikování výsledků v impaktovaných odborných časopisech, což přispěje ke zvýšení konkurenceschopnosti a prestiže zúčastněných pracovišť. Také prohloubení spolupráce a navázání nových kontaktů mezi českými a polskými partnery, zejména při výchově a internacionalizaci mladých vědců, jistě přinese pozitivní výsledky v rovině pracovní i sociální a stane se základem pro spolupráce budoucí.