• Domů > „Věda je analytická práce a je ji třeba popularizovat pro širší veřejnost“

„Věda je analytická práce a je ji třeba popularizovat pro širší veřejnost“

Náš kolega a student doktorského programu Chemie Zdeněk Kratochvíl je momentálně do Vánoc na zahraniční stáži, konkrétně na Přírodovědecké fakultě Univerzity Salzburg v Rakousku. Tuto několikaměsíční zahraniční spolupráci se nakonec, i přes prvotní komplikace, podařilo naplnit a Zdeněk se tak s kolegy z rakouské univerzity může naplno věnovat testování nanočástic nesoucích RNA kyselinu. Zdeňkovi se zároveň podařilo úspěšně obhájit svoji odbornou práci na studentské konferenci MendelNet, kterou každoročně pořádá Agronomická fakulta MENDELU. Jak konference probíhala a jaké jsou dosavadní výsledky jeho výzkumu si můžete přečíst v tomto rozhovoru.

Jak takováto spolupráce vzniká? Proč jsi vlastně v Salzburgu?

V mém případě to byla spíš taková menší souhra šťastných náhod. Mým snem totiž už několik let bylo se do Salzburgu podívat, případně tam i nějakou dobu pracovat. No a minulý rok se jeden z mých vedoucích, prof. Andrew David Miller, začal opakovaně zmiňovat o své jedné známé z profesní branže s tím, že nám může nabídnout bohaté zkušenosti na špičkové světové úrovni v pokročilých metodikách a technologiích, které by pro náš výzkum mohly být klíčové. Následně jsem zjistil, že se její profesní background značně překrývá s tématem mého Ph.D. studia, tak jsem využil situace, projevil iniciativu, paní profesorku Meisner-Kober kontaktoval a po jejím souhlasu zažádal o stipendium u rakouské agentury OeAD v rámci programu Aktion ČR-Rakousko, které mi poté bylo i přiznáno. Pak sice přišlo několik menších zádrhelů, ale nakonec to klaplo.

Zkomplikoval nějak covid tvoji stáž?

Ano, asi tak, jako všem ostatním cokoliv jiného. Do Salzburgu jsem měl totiž odjet už letos v březnu a být tam do června. Bohužel tu ale z hygienických důvodů měli na univerzitě omezené kapacity, a tak jsme mou cestu raději přesunuli na podzim. Teď to tu ale začíná opět pořádně nabírat na síle, pravděpodobně i v důsledku toho se tu opožďují objednávky chemikálií. Od pondělí 22.11. navíc platí ve zdejší spolkové zemi celoplošný lockdown. Když se nad tím zamyslím, tak mě velmi zaráží fakt, že jsme se jako společnost v tomto ohledu od března 2020 prakticky nikam nepohnuli, přičemž predikce příslušných struktur byly zcela odlišné. Já teď jenom můžu doufat a věřit, že zde stihnu rámcově dokončit to, co jsem si pro tuto stáž naplánoval.

Za jakým účelem jsi tedy na stáž odjel, co je tvým cílem?

Cílem je právě osvojit si metodologii, ve které se paní profesorka Meisner-Kober směle řadí mezi světovou špičku. Jedná se o metody charakterizace nanonosičů na úrovni jednotlivých částic či dokonce molekul metodami fluorescenční mikroskopie.  Kromě toho se máme v plánu zaměřit i na stopování nanočástic v cílových buňkách, jinými slovy chceme pozorovat to, co se s našimi nanočásticemi po vstupu do buněk ve skutečnosti děje, s jakými buněčnými strukturami interagují apod.

Mohl bys nám nějak přiblížit tvůj celkový výzkum?

Náš výzkumný projekt se věnuje přípravě, charakterizaci a testování funkčnosti lipozomálních nanočástic nesoucí terapeutickou ribonukleovou kyselinu (RNA). Mimochodem jsou to nanočástice založené na takřka stejném principu jako ty v mRNA vakcínách proti koronaviru s tím rozdílem, že ty naše mají být aplikovány nitrožilně do krevního oběhu s cílem léčby hepatitidy B. V jaterních buňkách tedy budou působit tak, že uvolněná terapeutická RNA z těchto nanočástic způsobí tzv. utišení virového genu, díky kterému v konečném důsledku virus původně proniká do buněk. Další přidanou hodnotou našich nanočástic oproti těm ve vakcínách je jejich pH-senzitivní struktura, která umožní uvolnění RNA z nanočástic pouze na požadovaném místě v blízkosti buněčných struktur obalujících jádro, kde právě probíhá překlad genetické informace na úroveň proteinu a kde právě ta terapeutická RNA zablokuje tento proces. Tento projekt bychom rádi dokončili v průběhu příštího roku. No a vzhledem k tomu, že nanočástice tohoto typu mohou být upraveny na míru dle dané aplikace, je velmi pravděpodobné, že se poté zaměříme i na výzkum mRNA vakcín.

Už jste dospěli k nějakým výsledkům?

Prozatím máme poměrně komplexní charakterizaci našich nanočástic a předběžné výsledky funkčních experimentů, které naznačují, že naše nanočástice fungují velmi dobře. Ovšem zdaleka to není o tom, že člověk jásá kvůli tomu, že dospěje k několika fragmentárním výsledkům. Věda je analytická práce, kdy na jednotlivé výsledky je třeba pohlížet velmi kriticky s tím, že je nutné je ověřit několika dalšími metodami. A tyto dílčí výsledky pak musí mezi sebou mít určitou souvislost, musí se navzájem doplňovat, aby utvořily jakýsi souhrnný celek, který by měl být hlavním výstupem daného výzkumu. Je to jako skládání puzzle, kdy jednotlivé dílky vám toho moc neřeknou, ale čím víc se jich podaří do toho celkového obrázku začlenit, tím snáze pak člověk vidí jeho podstatu. Takže jásat budu, až budeme mít ten konečný obrázek.

Proč si myslíš, že je pro studenty/kolegy dobré absolvovat zahraniční stáže? Je to tvoje první stáž?

Ano, je to moje úplně první stáž a je možné, že nebude poslední. Dle mého názoru je dobré absolvovat stáže tam, kde může člověk získat takové zkušenosti a osvojit si takové znalosti a dovednosti, které mu jeho domácí instituce nedokáže poskytnout, protože má trochu odlišné zaměření. A pokud si ta daná pracoviště mají navzájem co nabídnout, může z toho vzniknout velice pěkná spolupráce na dlouhé roky dopředu.

Jak si zvládl skloubit stáž s přípravou na konferenci MendelNet?

Popravdě jsem k té účasti na konferenci zpočátku přistupoval hodně s nadhledem a bez jakýchkoliv očekávání. Na umístění jsem tedy ani nepomýšlel, chtěl jsem si prostě jen „odprezentovat“ to své a mít to co nejrychleji za sebou, abych se mohl opět věnovat své práci tady v Salzburgu. Bohužel mi do toho ale skočily nějaké technické komplikace v laboratoři, a tak jsem se rozhodl pár dní přípravě prezentace věnovat, a nakonec se to vyplatilo. 🙂

Jak se ti prezentovalo online a o čem byla tvá prezentace?

Musím říct, že s prezentováním online jsem neměl žádný problém, protože jsem už s tím měl zkušenosti z dřívějška, např. loni finální kolo soutěže Brno Ph.D. Talent taky probíhalo online. V prezentaci na MendelNetu jsem pak popsal koncept našeho projektu a proces přípravy nanočástic, dále jsem prezentoval některé dílčí výsledky a na závěr jsem nastínil následující kroky pro dokončení projektu.

Co vlastně znamená vyhrát MendelNet, budeš mít teď nějaké výhody?

Znamenalo to hlavně pochvaly od mých vedoucích, jinak o žádných výhodách nic nevím :-). Ale asi se tím pro mě toho moc nemění, prostě budu pracovat dál jako doposud, abych dosahoval dalších dílčích cílů a úspěchů. Osobně tu výhru beru jako motivaci do budoucna, přičemž hodnocení komise vnímám jako vyjádření toho, že to, co dělám a čemu se nyní věnuji, má smysl.

Čím by ses chtěl zabývat do budoucna, co je tvým vědeckým cílem?

Víš, ono těch cílů a met, kterých bych chtěl v budoucnu dosáhnout je tolik, že bych se musel nejspíš nějak naklonovat. Musím tady ale poprvé veřejně přiznat, že si upřímně nedovedu představit, že bych strávil v laboratoři nějakou delší dobu nebo snad většinu profesního života. Okolnosti mě naučily si stanovovat obecnější, a díky tomu pro mě i uvěřitelnější cíle, které pak samy časem získají nějakou konkrétnější podobu. Jedním z nich je například zpřístupňovat vědu laické veřejnosti. Společnost v tomto století totiž dospěla do bodu, kdy je třeba nová fakta a poznatky lidem nejen předkládat, ale hlavně popularizovanou formou vysvětlovat.  Zároveň bych se chtěl zasadit o to, aby se do vědy vrátila racionální diskuze a úcta k práci ostatních. Dle mého názoru se totiž v dnešní době hlavní vědecký proud pasoval do role jakéhosi cenzora, kdy záměrně nálepkuje a diskredituje vědecká poznání, které do tohoto proudu nezapadají. Nejlépe to můžeme vidět právě v souvislosti s děním okolo covidu, kdy velká část odborníků označuje opačné názory, než je ten jejich, za dezinformace a bludy, místo toho, aby je vyvrátila konzistentními fakty či experimenty. Přitom naopak ta jejich kolikrát až nepříčetně propagovaná mínění mnohdy postrádají jakoukoliv racionalitu a zcela neodpovídají očividné skutečnosti. Já bych se chtěl od těchto odborníků, a hlavně od jejich přístupů k vědecké diskuzi důrazně distancovat, jelikož se domnívám, že tím vědě mezi lidmi nedělají dobré jméno. A jak už jsem říkal, vědu je třeba zpřístupňovat širší společnosti, vysvětlovat jí aktuální vědecké poznatky a dávat je do souvislosti s jinými. A bez řádné diskuze lidé danou problematiku nebo alespoň její základy nepochopí. Z toho důvodu jsem opravdu moc vděčný za to, že na našem Ústavu je prostoru pro vědeckou diskuzi víc než dost.