O vydaném článku, stáži v Rakousku i pracovních příležitostech v České republice očima zahraničního postdoktoranda

Kolega Miguel Ángel Merlos Rodrigo, MSc., Ph.D. v březnu letošního roku úspěšně publikovat článek Metallothionein-3 promotes cisplatin chemoresistance remodelling in neuroblastoma, ve kterém zkoumá dopad regulace tohoto proteinu v nádorových buňkách a mechanismy, které jsou základem rezistence na cisplatinu, což je účinná látka pro léčbu řady druhů rakoviny (odkaz na článek zde https://www.nature.com/articles/s41598-021-84185-x). Miguel se také v letošním roce zúčastnil zahraniční stáže v Rakouském Štýrském Hradci, která navazuje na vydaný článek a opět je jedním z hlavních důvodů právě zkoumání proteinu metalothionein-3, kterému se na našem Ústavu intenzivně věnujeme.

Jak hodnotí náš zahraniční kolega studium a práci na Mendelově univerzitě, jak se mu líbí v České republice a čeho v rámci svého výzkumu docílil? Nejen to se dozvíte v následujícím rozhovoru.

Migueli, mohl by si pro čtenáře stručně představit, o čem Váš vydaný článek pojednává a čeho jste v rámci výzkumu docílili?

Můj publikovaný článek pojednává o průlomu v souvislosti s nádorem neuroblastomu, který je nejčastější rakovinou u kojenců a také jedním z nejčastějších nádorů u dětí mladších 5 let. Mezi hlavní příčiny úmrtí u pacientů s tímto neuroblastomem patří metastázy a rezistence nádoru na konvenční léčbu. Cisplatina je platinová koordinační sloučenina, která je obecně považována za jeden z nejúčinnějších léků na různé druhy rakoviny. I přes vysokou účinnost cisplatiny se u rakovinných buněk často vyvine chemorezistence cisplatiny, čili odolnost vůči lékům.

Metalothioneiny se účastní mnoha buněčných procesů a lidský metalothionein-3 je převážně vylučován v centrálním nervovém systému včetně močového měchýře, prostaty, jícnu nebo žaludku. Před našimi studiemi však nebyl znám jasný význam exprese metalothioneinu-3 mimo centrální nervový systém a jeho zapojení do karcinogeneze.

Poprvé jsme tedy v článku uvedli, že nádorové buňky citlivé na léčbu cisplatinou byly remodelovány do buněk rezistentních na cisplatinu prostřednictvím vysoké exprese metalothioneinu-3 v modelu in vivo, a to pomocí testu na kuřatech. Poskytujeme tedy první důkaz, že zvýšení proteinu metalothioneinu-3 zvýšila chemorezistencí, tedy odolnosti léčby cisplatinou v nádorových buňkách a vysoká hladina metalothioneinu může tedy být jednou z příčin častých „znovuvzplanutí“ nádoru.

Z jakého důvodu si se rozhodl zkoumat zrovna tuto problematiku?

Tomuto tématu se věnuji již téměř devět let. Hlavním důvodem je to, že i přes tisíce studií, které úspěšně popsali strukturu a vlastnosti, zůstává tento protein nadále velkou záhadou v rámci působení na nádorové buňky. Kromě toho mnoho studií nedávno ukázalo, že vyjádření metalothioneinu se u různých nádorů liší, což naznačuje, že metalothionein může hrát zásadní roli v přeměně buněk na nádorové. Mimo jiné i tohle je hlavním tématem v mé laboratoři.

Jak dlouho jsi se musel na tento výzkum připravovat, a jak dlouho samotný výzkum trval?

Výzkum a přípravy pro tento článek začaly v roce 2019, kdy mi bylo uděleno krátkodobé stipendium Federace evropských biochemických společností (FEBS): In Vivo Model to Study the Effect of Cisplatin on Neuroblastoma Invasion and Metastasis by Chick Chorioallantoic Membrane (CAM) Assay. V témže roce jsem prezentoval své výsledky na Mezinárodním kongresu zaměřeném na protinádorovou terapii TAT-2019 v Paříži, kde jsem získal cenu Merit Award 2019 od Evropské společnosti pro lékařskou onkologii – ESMO. Od roku 2016 jsem však provedl několik studií o metalothioneinech a neuroblastomu a publikoval více článků o chemoresistanci v lidském neuroblastomu. Díky těmto výsledkům jsem získal grant the International Brain Organization IBRO-2017 na cestu do San Franciska, kde jsem během kongresu Advances in Neuroblastoma Research 2017 mohl diskutovat o svých výsledcích s ostatními vědci.

Jak probíhala spolupráce s ostatními kolegy v České republice a v zahraničí?

S radostí mohu říci, že mám úžasnou spolupráci se svými kolegy z Ústavu, jak českými, tak i zahraničními. Před mnoha lety jsem také na několika projektech spolupracoval s výzkumníky v oblasti například buněčné a molekulární signalizace, pediatrie, onkologie a patofyziologie. Mohu zmínit jména jako Dr. Berta Casar a Piero Crespo ze Španělskéko IBBTEC nebo prof. Tomáš Eckschlager z Motolské nemocnice a Univerzity Karlovy v Praze. Za všechny spolupráce jsem velice vděčný.

Plánuješ se do budoucna zabývat dále touto problematikou?

Ano, změny metalothioneinů ovlivňují biologickou zdatnost člověka na více úrovních, které bude určitě třeba lépe pochopit. Metalothioneiny mohou jednou sloužit jako potenciální klinické nástroje pro nové terapie. Kromě toho se také zaměřuji na studium této rodiny proteinů i u jiných nemocí než rakoviny, třeba u obezity a cukrovky.

Proč jsi si pro svoje studia a budoucí kariéru vybral právě Mendelovu univerzitu (Českou republiku)?

Vystudoval jsem biologii na univerzitě v Jaénu ve Španělsku a poté jsem získal magisterský titul (s vyznamenáním J) v oboru zemědělská biologie na univerzitě ve Španělské Granadě. Pak jsem teprve změnil bydliště na Českou republiku, konkrétně do Brna, kde jsem zahájil doktorské studium chemie na našem Ústavu. Hlavním důvodem bylo to, že Mendelova univerzita v Brně má vysoce kvalitní zázemí určené pro výzkum a výuku umožňující výzkumným pracovníkům a studentům rozvíjet své dovednosti a znalosti. Kromě toho je Brno podle vysoce uznávaného žebříčku Quacquarelli Symonds (QS) jedním z deseti nejlepších studentských měst na světě, což je neuvěřitelné! Poloha v České republice je další výhodou, protože se nachází přímo ve středu Evropy. Díky tomu je ideální pro cestování téměř kamkoli po Evropě. Je zde také jedna z nejnižších měr nezaměstnanosti v EU, hlavně díky zahraničním podnikům přicházejících do země. Možnosti tady jsou skvělé.

A teď z jiného soudku – jak se ti líbí práce a studium v České republice? Mohl bys krátce porovnat možnosti, které jsou nabízeny u nás a ve Španělsku?

Mám rád práci prací na našem Ústavu a jsem spokojený se svou vědeckou kariérou v České republice. Máme zde hodně výzkumných pracovníků s velmi dobrou kvalifikací, skvělé vybavení a často publikujeme i do časopisů, což je strašně důležité.

Brno na mě působí jako město studentů a mladých cizinců a je podle mě mnohem dostupnější než hlavní města nebo státy západní Evropy. I tak ale mezi Španělskem a Českou republikou není ve vědeckých záležitostech tolik rozdílů. Španělsko má také prestižní vědce a průkopnické výzkumné ústavy. Prostředků přidělených na výzkum je však v posledních letech méně, což komplikuje rozvoj výzkumu a vědecké kariéry.

Jak bys popsal život v České republice, líbí se ti u nás?

Mám velice rád společenský život v České republice. Miluji pivo a dobrodružství, proto si myslím, že se nacházím na nejvhodnějším místě. Brno má mnoho barů a hospod – v letní sezóně jsou všichni hlavně venku, což je úžasné a fascinující. Je zde tolik přírodních i jiných památek, které stojí za to vidět!

Plánuješ v České republice zůstávat?

Ano, díky působení na Ústavu jako vědecký pracovník zde mohu pokračovat v rozvoji své kariéry. Kromě toho se hlásím do různých projektových výzev, abych získal vlastní financování v rámci našeho oddělení.

Učíš se českému jazyku, nebo ti angličtina jako dorozumívací prostředek stačí? 

Angličtina je za mě společný jazyk vědeckého a obecného světa. V České republice mluví mnoho lidí anglicky, což je obrovská výhoda. Také studuji samozřejmě češtinu, ale je to velmi obtížné.

Nyní jsi nějakou dobu na zahraniční stáži. Mohl bys nám povědět, kde se přesně nacházíš a za jakým účelem jsi vycestoval?

Pracuji na Ústavu imunologie a patofyziologie Lékařské univerzity ve Štýrském Hradci v Rakousku. Tato uuniverzita je centrem inovativní špičkové medicíny a ústav se zaměřuje na lidská onemocnění a primární analýzy založené na buněčných modelech in vivo. Účelem mé stáže je uskutečnit projekt ke studiu účinku cisplatiny na angiogenezi, invazi a metastázy rakoviny prostaty testem v živém modelu. Tímto modelem in vivo budu schopen objasnit roli metalothioneinu jako prediktivního markeru prognózy, později za účelem přípravy nových terapeutických přístupů v léčbě prostaty.

Na jak dlouho je tvoje stáž?

Na tři měsíce (od března do května 2021).

Bylo těžké tuto stáž, vzhledem k probíhající situaci, zařídit a uskutečnit?

V loňském roce jsem bohužel musel svou cestu odložit kvůli pandemii COVID19. Práce v laboratoři není snadná, protože ve stejné laboratoři nemůžeme být ve větším počtu. Členové mé laboratoře jsou však organizovaní a experimenty probíhají velmi dobře. Společenské akce jsou zde ale stále zakázány, vůbec to není nejlepší okamžik pro nějaký společenský život. Každý týden organizuje oddělení online laboratorní setkání, kde ale můžeme diskutovat o našich výsledcích a problémech.

Jsi nějakým způsobem pracovně, či jinak limitován (vzhledem k aktuální situaci)?

Nemáme zde žádná omezení, pokud používáme masky FPP2 a dodržujeme mezi sebou vzdálenost 2 metry. V Rakousku je ale stále od 20:00 zákaz vycházení. Kromě toho jsou všichni pracovníci Lékařské univerzity ve Štýrském Hradci od začátku letošního roku očkováni proti COVID19, což je velkým přínosem pro jejich fungování v laboratořích.