• Domů > Den kosmického průmyslu v Brně

Den kosmického průmyslu v Brně

O založení Brno Space Clusteru a členství naší univerzity v tomto svazku firem a organizací zabývajících se problematikou kosmického výzkumu, využití družicových dat či kosmických technologií jsme vás už na webu našeho ústavu informovali. I když je naše univerzity členem Brno Space Clusteru teprve od srpna 2021, snaží se v rámci svých specializací zapojit do aktivit nejen tohoto svazku, ale i dalších projektů s různými subjekty.

Velmi zajímavou a inspirativní akci hostilo Brno 11. listopadu 2021 v hotelu Passage. Jednalo se o akci pořádanou několika organizacemi v čele s Czechinvestem, Ministerstvem dopravy ČR, JIC a dalšími partnery v rámci větší celonárodní akce Czech Space Week. Tato konkrétní akce byla zaměřena na spolupráci při přípravě a realizaci kosmických projektů ve Střední Evropě, tedy ve spolupráci zemí Visegradské čtyřky. Akce s názvem Central Europe Space Industry Day & Brokerage obsahovala kromě opravdu inspirativního plenárního zasedání zejména informační workshopy, přednášky a velmi důležité setkání jednotlivých firem, organizací a aliancí se svými stávajícími nebo budoucími partnery na bilaterálních schůzkách. Pro pozvané účastníky pokračovala ve večerních hodinách tato akce na Hvězdárně a planetáriu v Brně.

Za Mendelovu univerzitu v Brně se akce mimo jiné zúčastnil Libor Lenža, vedoucí laboratoře Space Agri Technologies, který je také pověřen zastupováním naší univerzity v rámci Brno Space Clusteru. Zeptali jsme se na jeho postřehy.

Jaké země byly na této akci zastoupeny a kolik se sešlo v této době účastníků?

Sešli se zde zástupci z více jak dvaceti zemí. Největší zastoupení měla pochopitelně Česká republika, pak logicky Maďarsko, Slovensko a Polsko. Bylo možné se zde sejít se zástupci nejen většiny evropských zemí, ale například také Izraele. Celkově se na akci sešlo více jak 350 účastníků. Z našeho pohledu je potěšitelné, že se akce zúčastnili také naši studenti.

Z pohledu České republiky zde byly velmi dobře zastoupeny klíčové instituce jako Ministerstvo dopravy, Czechinvest, Asociace leteckých a kosmických výrobců, ESA BIC aj. To považuji za dobré znamení, že náš stát to s podporou kosmického průmyslu u nás myslí vážně.

Přece jen, naše univerzita je zaměřena zejména na zemědělské a lesnické obory. Jak jsme tedy byli vnímáni ostatními účastníky této akce?

Zajímavý a logický dotaz. Letos jsme se akce zúčastnili poprvé a prezentovali jsme se tam v rámci stánku Brno Space Clusteru. Samozřejmě hlavním cílem naší účasti byla bilaterální a multilaterální osobní setkání, konzultace a diskuse. Často se jednalo o organizace i jednotlivce, se kterými jsme už v dřívějších letech spolupracovali například v rámci projektů stratosférických experimentů. Co mě velmi potěšilo je postupná, ale jasně viditelná změna vnímání naší univerzity v rámci této oblasti. Jeden z kolegů, se kterým jsem měl možnost hovořit a diskutovat pronesl nahlas úvahu, kterou lze volně přespat následovně: „No jo… my vymyslíme konstrukce, software, detektory, systémy… ale na vás bude, abychom neumřeli hlady a alespoň trochu si pobyt ve vesmíru užili“. Tohle myslím velmi hezky ukazuje posun vnímání našich aktivit v této oblasti.

Co konkrétně přinesla či může přinést tato akce našemu ústavu?

Jak jsem již uváděl, jednalo se o naši první účast, bez samostatného stánku a prezentace, ale i tak celá řada setkání byla velmi inspirativní s perspektivou do budoucna. Abych byl konkrétní, bavili jsme se o možnosti vybudovat v rámci brněnských univerzit společnou studijní oblast se zaměřením na „space“, kde se uplatní nejen technické obory, IT obory, obory přírodních věd, ale také obory a oblasti, které je možné studovat na naší univerzitě, např. technologie potravin, biochemie, výzkum mikrořas apod. V tuto chvíli je velmi brzy hodnotit konkrétní přínosy, o tom se můžeme pobavit za pár měsíců, ale je zde oboustranný zájem o spolupráci, přípravu projektů kosmického výzkumu, výzkumu mikrořas v podmínkách kosmického prostředí apod. Bavili jsme se také o přípravě studie proveditelnosti mise SLAVIA, na které se naše univerzita také okrajově podílí.

A co nové projekty kosmického výzkumu v rámci zemí střední Evropy?

Země střední Evropy mají trochu zvláštní postavení a závisí to na tom, jakou mají celkovou pozici v rámci hlavního leadra kosmického průmyslu v Evropě ESA (European Space Agency). Většina firem kosmického průmyslu v těchto zemích se soustředila především na to, aby se mohla úspěšně integrovat do dodavatelských řetězců v rámci Evropy a trochu zapomněla na vzájemnou spolupráci mezi sebou. Předpokládám a doufám, že se to bude měnit a tyto státy začnou společně více spolupracovat. Na setkání se hovořilo o možné společné misi, která by se měla zaměřit na výzkum našeho Měsíce, zejména oblastí propadlin a dutin na povrchu Měsíce, které mohou sloužit jako první „obydlí“ lidským kolonistům našeho nejbližšího vesmírného souseda.

Jak vnímáš perspektivu našeho ústavu a celé univerzity v tomto stále více rostoucím sektoru?

Velmi pozitivně a domnívám se, že máme velký potenciál, ale jsme opravdu na počátku. Na druhou stranu je klíčové, že už jsme – abych tak řekl – u toho, že se nám daří stále více a lépe spolupracovat s firmami i dalšími institucemi působícími v oblasti kosmického průmyslu a výzkumu. Nejde vše najednou, ale vydali jsme se na správnou cestu. Dalším klíčovým prvkem je to, že naše univerzita může nabídnout řadu oblastí a témat, které se v kosmickém průmyslu v nejširším slova smyslu uplatní. Od dat, jejich zpracování a interpretaci z dálkového průzkumu Země, monitoringu kvality půd, rostlinného pokryvu, zdravotního stavu lesů, atd., přes výzkum chování řad ve stavu kosmického prostředí (tedy zvýšené radiace, problémů s výživou apod.) a možnosti jejich využití jako základu stravy astronautů na dlouhodobých misích, až po oblasti zpracování a technologie potravin, jak a co skladovat, jak konzervovat, jak z toho znovu udělat poživatelné potraviny… a to nejsem zdaleka u konce.

A co studenti a kosmický průmysl v širším kontextu? Je o tuto problematiku mezi nimi zájem?

Z toho co vnímám a sleduji kolem sebe, tak jednoznačně ano. Myslím si, že mnoho studentů má zájem o více oborů a hledá průsečík mezi tím, co je baví, co je zajímá, a co je na budoucím trhu práce a vůbec v ekonomice uplatnitelné.  Domnívám se, že studiem oborů napojených či propojených s oblastí „space“ mohou svůj průsečík mezi mnoha obory najít a dále rozvíjet. Proto také v rámci celého Brna a jeho univerzitního prostředí vzniká iniciativa, která by měla připravit a v brzké době otevřít studijní programy v této oblasti. Tyto aktivity se snažíme koordinovat v rámci Brno Space Clusteru a nejdále je v tom v tuto chvíli VUT v Brně. Chceme však jít dále a obory propojené s  kosmickými vědami a technologiemi připravit a otevřít také na dalších univerzitách, včetně naší Mendelovy univerzity v Brně. Jen když se nad tím krátce zamyslíme, tak najdeme celou řadu užitečných propojení mezi kosmickým průmyslem, stavbou a provozováním družic, prodejem informací či lépe služeb z dálkového průzkumu povrchu Země, jejich využití v agronomii, lesnictví, péči o krajinu, ekologii, urbanismu, stejně tak, jako například oblast výzkumu mikrořas, řas či sinic ve spojení s hledáním optimálního a nákladově efektivního zdroje výživy pro budoucí astronauty či obyvatele kosmických základen. Je toho však mnohem, mnohem více…

Rádi bychom do budoucna nabídli zájemcům z řad studentů kvalitní zázemí a také inovativní studijní program napojený na kosmický průmysl, který bude obsahovat propojení s praxí a zapojení do konkrétních projektů, vývoje a inovací.